POKOS: V KRAJSKÉM KOLE 2025 MÁME BRONZ

Autor: Druhý stupeň

Dne 3. června 1942 – týden před vyhlazením Lidic – vyhasly u bývalé Larischovy vily (tzv. Zámeček) v Pardubicích životy prvních pěti východočeských obětí nacistické heydrichiády. Všichni zavraždění vlastenci (Miroslava Horská, Stanislav Mikulecký, Anna Mikulecká, Josef Prušek a Otakar Prušek) byli občany blízké Horní Sloupnice. Až do července 1942 tam bylo ve zběsilé době po likvidaci zločince Heydricha zavražděno 194 občanů Litomyšle, Ústí nad Orlicí, Dolní Dobrouče, Chocně… a dalších obcí a vísek našeho koutu Čech.

Dne 10. září 2025 – v den, kdy ruské drony opakovaně cílily na území spojeneckého Polska – se v prostoru bývalého popraviště (dnes pietní místo Zámeček) objevil život. Tam, kde před víc jak 80 lety panoval teror a násilí, zápolily naše děti o umístění v krajském kole branně-vědomostní soutěže POKOS. Krajské vojenské velitelství Pardubice jim připravilo řadu disciplín náročných na tělo i ducha; a bylo opět radostné pozorovat, jak sehraná parta dvou šesťáků, sedmáků a osmáků – tentokrát jmenovitě

Ema Pávíčková, Dorota Koutná, Lea Bohuňková
a
Jakub Svatý, Štefan Kolář a Šimon Mach (kapitán týmu)

vybojovali pro naši Červenku (ze 14 týmů) nádherné třetí místo. V některých disciplínách přímo excelovali (první pomoc, orientační běh), v jiných si vedli naprosto výborně (hod granátem, střelba ze vzduchovky, airsoft). Ale i v ostatních disciplínách (typu hledání azimutu či testu z historických reálií) zdaleka nepatřili mezi průměrné.

Radujeme se ze života v míru. Tentokrát bez frází. Tak, jak je psáno. A odmítáme žít v diktátorském světě těch, kteří by nás v minulosti – ale bohužel i dnes – v duchu svých temných tradic zotročili. NIKOLIVĚK.

Jsme svobodná demokratická země, která navždy odmítla doživotní vládu diktátorů. A nejednou v minulosti se přihlásila k demokratickým masarykovským tradicím, které jsou v přímém rozporu se světem lží a násilí.

Jak říkal syn prezidenta Osvoboditele: „Pravda zvítězí. Ale dá to fušku.“