Výchovné poradenství

Autor: Vedení

Výchovný poradce pro 1. stupeň

Mgr. Ludmila Pražáková

Email: ludmila.prazakova(at)zs-habrmanova.cz

Tel.: 730 575 696

Konzultační hodiny po osobní nebo telefonické domluvě.

Výchovný poradce pro 2. stupeň

Mgr. Nela Vondrová

Email: nela.vondrova(at)zs-habrmanova.cz

Tel.: 737 365 799

Konzultační hodiny po osobní nebo telefonické domluvě.

Školní poradenské pracoviště

Standardní činnosti VP

Plán činnosti výchovného poradce 2024 – 25

Užitečné webové stránky

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

 1. Specifické poruchy učení (SPU)

Nejčastější typy:

1. DYSLEXIE – specifická porucha čtení, která se projevuje sníženou či úplnou neschopností naučit se číst. Projevuje se narušením běžné rychlosti čtení, chybami v průběhu hlasitého čtení, poruchami porozumění přečteného textu, záměnou sluchově či zrakově podobných písmen.
2. DYSGRAFIE – specifická porucha psaní, která se projevuje sníženou či úplnou neschopností naučit se psát, neschopností osvojit si odpovídající podobu grafémů psacího písma, vynecháváním písmen, slabik či slov, psaním v pravolevém směru, neschopností používat správnou velikost grafémů v psaném textu vedoucí ke komolení významu slov, roztřeseností psaných linií grafémů, nedostatečným či přílišným tlakem na psací pomůcky.
3. DYSORTOGRAFIE – specifická porucha pravopisu, představující narušenou schopnost zvládat gramatické jevy mateřského jazyka. Nejčastěji se projevuje záměnou tvrdých, měkkých popřípadě dlouhých a krátkých slabik, nepřesnými hranicemi slov, splýváním více slov v jedno, opakováním gramatické chyby i přes dostatečnou znalost gramatických pravidel.
4. DYSKALKULIE – specifická porucha matematických schopností. Projevuje se obtížemi v třídění/řazení předmětů či symbolů podle dané jedné či více vlastností/kritérií, chybováním v pojmenování počtu různě uspořádaných předmětů či symbolů, chybovostí ve čtení či psaní číslic, sníženou schopností či neschopností používat základní aritmetické operace či řešit slovní úlohy, nepochopením principu rovnosti některých aritmetických operací.

Diagnostika:

Diagnostika SPU (specifických poruch učení) je přidělována na základě odborného psychologického a speciálně pedagogického vyšetření, které provádějí instituce PPP a SPC logopedické (vyšetření jazykových a řečových schopností).

Používají se metody testové, rozhovor, dotazník, pozorování, analýza dokumentů žáka. Nezbytností je také posouzení výkonu žáka během domácí přípravy a ve škole.

V předškolním věku nelze diagnostikovat SPU, protože některé dovednosti se teprve rozvíjejí. Diagnostika SPU je možná až ve školním věku, nejčastěji od 2. třídy, kdy je dítě dostatečně adaptované na školní prostředí a zralé.

2. Specifické poruchy chování (SPCH)

1. Syndrom ADHD je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Dříve se tyto poruchy označovaly jako LMD (lehká mozková dysfunkce).

Specifické poruchy chování se u dětí školního věku projevují:

1. hyperaktivitou – dítě je neposedné, obíhá okolo, je hlučné, mnohomluvné
2. impulzivitou – dítě vyhrkne odpověď bez rozmyšlení, nedokáže čekat, přerušuje ostatní
3. poruchou pozornosti – dítě neposlouchá, neudrží pozornost, nedokončuje úkoly, ztrácí věci, je roztržité

Školní práce pro hyperaktivní, impulzivní a nesoustředěné dítě je vysoce náročná. Školní úspěšnost nejvíce ovlivňuje schopnost dětí koncentrovat svou pozornost.  Poruchy pozornosti se mohou projevovat v situacích, kdy dítě není dostatečně motivováno, nebo má problém s podřizováním se pravidlům ve třídě/skupině či dokonce autoritě, má problém s dokončováním úkolů. Patrné mohou být i další problémy, které mohou mít vliv na školní práci-percepce a motorika, myšlení, řeč, paměť, emoce, chování, motivace a sociální vztahy.

2. Syndrom ADD je porucha pozornosti bez hyperaktivity. Většinou se jedná o děti méně nápadné, které nevyrušují během výuky. Projevuje se problémy v oblasti pozornosti, pomalým osobním tempem, problémy se samostatnou prací, neschopností poslechnout si instrukce, zabýváním se dalšími aktivitami během jedné aktivity, zapomínáním povinností, neschopností plánovat.

Intervence u dětí se specifickými poruchami chování:

Úprava režimu a prostředí

Přijetí od svých nejbližších

Posilování sebedůvěry

Vhodné vzorce chování

Sjednocení výchovných postojů rodičů

Klidné a důsledné výchovné vedení

Pro rodiče je výchova dítěte se specifickou poruchou chování dlouhodobou zátěží. Velmi důležitou roli hraje komunikace mezi rodinou a školou.